Milý Ježíšku,
jmenuji se Waldinka. Žiji u depozitní tety v Týně nad Vltavou, kde jsem se i narodila mamince, divoké kočičce Danince. Jsem úplně nejmenší obyvatelka depozita a asi právě proto na mě úplně zapomněli s vánočním přáním... (ba ne Ježíšku, nezapomněli, ale teta říkala, že je prý moc hodných lidí a tak že si tedy můžu zkusit také něco přát).
Víš, Ježíšku, je tady se mnou ještě můj bráška Luciánek a s ním děláme úžasné lumpárny. Hrajeme na honěnou, na schovávanou a je to legrace, jenomže mě už od malinka trápí hrozná rýma. Pořád mám ulepená očička. Dost se to zlepšilo, ale teta říká, že jsem jako „za groš kudla“ a musím jíst, abych se uzdravila, musím přibrat a zesílet. Pak si prý vydržím hrát mnohem déle a nebudu tak udýchaná.
Ježíšku, poslechnu tetu a budu se snažit papat co nejvíc, abych už byla zdravá a mohla jít do nového domova, tak Tě tedy prosím z celého mého malého koťátkového srdíčka o kvalitní papání jménem Bozita.

nebo třeba tohle

Děkuji Ti, Tvá Waldinka.

Ps: kdybys mi Ježíšku chtěl přinést dárek, napiš mojí depozitní tetě na e-mail (r.babkova@seznam.cz) ;-)