domov-Scarlet
ČÍČA
(u nás Scarlet)
Umístěna 26. 12. 2012
DOPIS TŘETÍ 29. 4. 2013
Dobrý den paní Mikotová,
zdravím Vás po delší odmlce a posílám Vám fotografie Číči (Scarletky).
Je to tichá a nenáročná kočička. Hodně doby prospí, asi si užívá klidu a dobrého bydlení, které u nás má - doufám, že to ona sama tak vnímá:) Přivlastnila si jedno křeslo, které je z kočičího hlediska na strategickém místě v bytě. Její další oblíbené místo je na jednom ze tří kočičích stojanů.
Když bylo před pár dny krásné počasí, tak si taky ráda vyšla na balkon nebo na lodžii a se zájmem pozorovala, co se kolem děje a co kolem lítá. Když ovšem byla ještě zima a já jsem šla pro něco na balkon a otevřenými dveřmi zavanul domů chladný nebo mrazivý vzduch, tak vůbec neměla zájem se podívat ven - myslím, že ji to až příliš připomnělo situaci, ve které byla nalezena, než se dostala k vám do útulku.
Asi stále nemůže pochopit, že už bude jen dobře a že lidská ruka ji už bude jenom hladit, protože je stále poněkud ustrašená. Bojí se rychlých pohybů lidí a velkých předmětů. Ostatních koček se už nebojí, všechny se vzájemně respektují a existují tady spolu. Jen když některá z koček začne rychle běhat, tak to Číčku inspiruje a tak se taky přidá, což většinou skončí prsknutím:) My jsme ovšem nedovolili žádné naší kočičce, aby některou jinou odstrkovala nebo fackovala, prostě aby si zřizovala nějaké dominantní postavení.
Perfektně slyší na své jméno Číča a jeho varianty Čičulka a Čičulínka... Moc ráda má granulky a když nově naplním misky, tak je u nich jako první. Však už je skoro jako kulička. V lednu dosáhla váhy 2,6 kg, v únoru 2,7 kg a od března si drží váhu 2,8 kg. Zřejmě tohle bývala její standardní váha. Jenom česat se stále nechce a v tu chvíli se z ní stává drak. Uvítám jakoukoli radu, jak vyřešit její česání.
Děkuje a zdraví
Keclíková
DOPIS DRUHÝ 12. 1. 2013
Dobrý večer,
od posledního e-mailu do dnes (tedy za 4 dny) se Scarletka u nás ještě více zabydluje, chodí už volně po celém bytě, volnost má i v noci. Na spaní střídá buď jeden kočičí stojan v předsíni nebo křeslo. Kolem ostatních koček chodí zatím s jistou opatrností, ale ony jsou všechny hodné, vzaly na vědomí její existenci a dnes ráno se nám naskytnul úžasný obrázek - na jídelním stole na nás čekala Scarletka svorně s dalšíma třema kočičkama - čekaly na to, až budeme rozdávat šunku.
Tak dnes zatím takto. Příští týden půjde Scarletka na přeočkování.
S pozdravem
Keclíková
DOPIS PRVNÍ 8. 1. 2013
Dobrý den,
tak hlásím, že Číče (Scarletce) se vede moc dobře a že za těch 12 dní, co ji máme, přibrala čtvrt kila a ostříhaná srst jí pomalinku poporůstá. To jsou myslím taková dvě nejdůležitější objektivní kritéria pro zdraví kočičky.
Po příjezdu k nám bydlela 6 dní v samostatném pokojíčku, kde měla klid a zvykala si na nové prostředí a na nás a poznávala, že v bytě jsou taky ještě další kočky. Chodili jsme tam za ní nejen kvůli papání a ošetřování, ale dívali jsme se na ni jako na nejhezčí televizní program:) Potom jsme ji přestěhovali k nám do ložnice, která sousedí s obývákem a začala si pozvolna zvykat na ostatní čtyři kočky. K dnešnímu dni můžu říct, že se třema z nich ji už můžeme nechat volně bez našeho dozoru. Při setkávání s tou čtvrtou musíme stále ještě být u toho.
Scarletka moc ráda sedává na okenních parapetech – moc ráda se dívá ven a taky tady nad radiátorama topení je příjemné teplo.
Možná však kvůli tomuto teplu se jí za dva dny po příjezdu (třeba i díky cestě a změnou prostředí) rozjela nějaká bronchitida a nechtěla moc jíst, špatně dýchala zacpaným nosánkem, tak jsme ji hned v pátek 28. prosince odvezli k našemu veterináři. Tam dostala injekci B12 na posílení, domů jsme dostali širokospektrální antibiotikum Ronaxal na týden a kapičky Ciplox do očí. Od druhého dne se Scarletka začala viditelně zlepšovat, hezky a hodně papala, očíčka se jí rozjasňovala - zvětšovala a čistila - kouká na nás krásným kukučem, kulatýma tmavě zlatýma či měděnýma očíčkama. Vděčnost dokáže projevit vrněním a krásným pohledem. - Je to taková malá květinka.
Vařené masíčko má ráda všechno, nejen kuřecí, musí být měkké a nakrájené či spíš naškrábané na velmi krátké kousíčky, aby to mohla pozřít, když nemá zadní kousací zoubky. Je to vděčný strávník, chutnají jí kočičí kapsičky, paštičky, můj domácí smetánek (umíchaný z kysané smetany a z tvarohu) a po šunce se může utlouct:)
Řekla bych, že antibiotika jí pomohla také doléčit dásně po vytrhání zoubků, protože se občas pouští i do granulí. Ona je dřív nemohla jíst nejspíš proto, že ještě měla citlivé dásničky. Napište mi, prosím, nějaké podrobnosti o těch dvou jejích operacích - předpokládám, že obě se týkaly zoubků. Scarletka se obecně hodně zlepšila, nicméně po dobrání léků ještě trochu slzí a nosánek má ještě trochu zacpaný, tak jsme ji pro jistotu dnes, v pondělí 7. ledna, vzali na kontrolu k veterináři. V slzení není nic hnisavého, mám jí jen proplachovat očíčka a to bude zároveň čistit i nosánek. Na místě dostala do čumáčku pastu na odčervení a veterinář řekl, že je natolik v pořádku, že můžeme příští týden přijet na přeočkování. Jeho odhad věku Scarletky byl 8 až 9 let. Je vidět, že je to kočička chytrá a zkušená a že jí pravděpodobně v minulosti musel někdo ubližovat.
Zatím mám jen poněkud nevydařené fotky pořízené mobilem, tak Vám nějaké posílám. Později budu mít k dispozici kvalitnější foťák.
Pro zajímavost Vám také posílám oskenovanou stránku z Velké knihy o kočkách, kde jsem k našemu překvapení našla Scarletku jako samostatné plemeno.
Ještě Vám pošlu výběr z fotek ostatních kočiček (Číča_I a Šamáde už bohužel nejsou mezi námi - posílám je jen pro úplnost).
S pozdravem
Niva Keclíková
MONČA SE ŠMOULOU
NELINKA S KESSINKOU
PAMÁTKA NA ČÍČU A ŠAMÁDE