domov-Kometka
KOMETKA
Umístěna 26. 1. 2013
DOPIS TŘETÍ 3. 9. 2013
Ahojky zdraví Vás Komínek a Péťa,
všechny vás zdravím, hlavně všechny kočičáky a ségru a také dvounožce. Myslím, že se mám jako hodně šťastná kočička a můžu říci, že jsem už byla na dovolené a tam jsem si tedy užívala. Chodila jsem domů, kdy jsem chtěla a spinkala jsem s kámoškou, co se jmenuje Ený a čerte div se, je to pes. Je to kámoška, se kterou se docela snesu. Jinak kde bydlím, tam chodí kolem hodně psů a já jim ukazuji, jak jsem pěkná a vůbec se jich nebojím a někteří z nich se pak můžou zbláznit a nejraději by přeskočili plot a pustili se do mě. Jejich páníčkové jsou pak na nervy, nemůžou je od plotu dostat a já se jen směji pod fousy a užívám si to. Jo taky jsem byla u paní doktorky a tam mě udělali bebí, ale už mám šňůrky z bříška pryč a snad vše bude dobré. Musela jsem nosit košili, aby jsem nemohla lízat ty šńůrky, co do bříška přece nepatří. Chodím hodně ven a honím mouchy a jinou lítací havěť. Péťa říká, že jsem lepší než mucholapka. Spinkat chodím s Péťou do postýlky a teprve když usne, tajně se vyplížím do svého pelíšku. Taky mám hodně hraček a nejraději mám rukavici, se kterou se moc ráda peru a vždy vyhraju. Péťa jezdí na vozíku a já ho hlídám a jsem lepší než pejsek, všichni to říkají. Občas mě Péťa odejde a jde do práce nebo do krámu, tak doma čekám a jak Péťa odemkne už jí ukážu, že jsem hodná kočička, co se škrabe jen na škrabáku a né na křesle. No mějte se tam pěkně a škrabu vám pacičkou a posílám pár fotek. Pusinku (tu umím dávat), jo a ještě kotrmelce a ráda se válím.
ČAU Komík!!!!!!!
DOPIS DRUHÝ 2. 2. 2013
Ahojík dvounožci v Písku,
jsem moc ráda, že po mně nesmutníte a taky, že při závodech se vám dařilo. Už jsem se zabydlela a můžu si dělat prakticky co chci. Umím spoustu nových lumpáren a nejraději mám přetahovanou o utěrku, shazování všeho, co visí a taky loudím od všeho, co je na stole. Jenže to se potom moji dvounožci, co se mnou tady bydlí, zlobí a chtějí, aby jsem šla dolů a dávají mi zákaz chození na stole, ale když nekoukají, tak to stejně zkouším, ale to tam zrovna k jídlu nic není. Jo a taky jsem byla schovaná za linkou a tam na mě nemůžou a kdyby něco, vím jak se dostat mezi hrnce na nádobí, ale otevřít dvířka ještě neumím a tak volám a dvounožec si myslí, že mě našel sám a má radost, ale přitom neví, že jsem mu chtěla jen ukázat co umím. Horší je, že teď už tam nemůžu, páč mi to tam zaterasili. Nevadí, najdu lepší schovku, třeba v uložńáku v sedačce. V noci chvilku spím a jak můžu, jdu lovit paničku, která se pěkně lekne, když na ní nejlíp okolo třetí či čtvrté ráno skočím. No a když jde návštěva, tak jí jdu přivítat a panička mě honí od dveří, když chci dál na chodbu zkoumat, co je tam. Jinak papám, spím, hraju si a vrním.
Tak ahoj zase napíšu a pozdrav kočičkám v Písku.
DOPIS PRVNÍ 27. 1. 2013
Zdravíme do Písku,
cesta byla odjeta v pořádku, v kleci se nám už moc nelíbilo a těšila jsem se na prozkoumání nového domova. Po příjezdu domů, jsem se tři hodinky nezastavila s průzkumem domova a hraním si na ulovení všeho, co bylo v dosahu. Dostala jsem taky pár nových hraček a tak jsem měla co dělat. Odpoledne byl vyhlášen polední klid, a tak jsem zalehla do velké postele s dvounožci a vrněla jsem si blahem. Sice mně na pár chvilek utekli a tak jsem si asi zamňoukala, ale o to větší radost mám, když došli zase domů. Sama papám, piju a chodím na nový záchod, co mám sama pro sebe. Takže si tu běhám v jedenáct večer a hraju si na klokana s opičkou. Vše co se dá shodit to shodím či odnesu pryč, páč to zrovna nejvíc potřebuji. Už nemám čas a tak jen pac a mňouk a více zase příště. Jo, po klávesnici taky umím chodit a psát.
Kometka