domov-Fík
FÍK A DALŠÍ MYŠILOVKY
Umístěn 15. 2. 2012
DOPIS TŘETÍ 12. 3. 2012
Dobrý večer paní Babková,
tak jsme holky vypustily do teplého místa plného slámy. Je to velmi teplá stodůlka, kde nemrzne ani v nejvyšších mrazech. Nechali jsme je včera, aby si sami vylezly z přepravky. Mají zde přístup k jídlu a pití.
Dnes jsme šli na kontrolu a Evelínka se mihla z okna (dveře mají otevřené) a granulek ubylo, takže se tam drží a je určitě štastnější, u nás byla jen přikrčená pod postelí. Přesto se budu snažit je ochočovat, ono se to venku třeba poddá lépe.
Ještě jednou bych vám a vašim kolegyním chtěla poděkovat za důvěru. Nepřidaly jste se bezhlavě k té šikaně na internetu.
Posílám vám odkaz na stránku, kde si každý může přečíst výsledek inspekce státní veterinární kontroly.
DOPIS DRUHÝ 23. 2. 2012
Dobrý den,
Fík dělá opravdu pokroky. Už se neschovává, leží na okně od večera a rozkoukává se. Sice na sebe ještě nenechá sáhnout, ale věřím, že to je jen o času a trpělivosti :-)
Posíláme pár foteček ;-)
DOPIS PRVNÍ 20. 2. 2012
Dočetla jsem se na internetu, že depozitum v Týně nad Vltavou shání domov pro zcela zdivočelé kočičky odchycené v místech, kde už nemohly být, tak jsem se přihlásila, že bychom si já a naše Jana každá dvě vzaly - přece jenom je potřeba i venkovních kočiček, myší je všude spousta. Když jsem je však uviděla, jak jsou nádherné, řekla jsem si, že ven je jich škoda, aby se neztratily někde v lese, takže jsme je vypustily u mě doma a nastala etapa ochočování.
U nejdivočejší Jezerky, nádherné tříbarevné kočičky, jsem zatím neviděla pokrok. Našla si místečko za postelí pod topením, kam jí i strkám krmení, aby nezhubla.
Bílinka si našla místečko ve skříňce, odkud má škvírami přehled do celého pokoje. Když dvířka otevřu, zůstane chviličku sedět, než uteče, ale vrací se tam. Když se rozdělovalo kuře, dokonce vystrčila hlavu ven a mňoukala si také o kousek.
Nejstatečnější je kocourek Fík, ten leží s Evelýnkou pod mou postelí, ale nádherně si dovede i ve dne dojít na záchode,k a když je klid před spaním, vyleze a obchází mističky. Když mám nějakou dobrotu, vystrkuje hlavu zpod postele, z ruky si ještě nevezme, ale hned vedle nohy mu baštit nevadí. Je to nádherný veliký kocour.
Evelínka je jako jeho stín, jen o něco plašší. Je to asi na dlouho, ale věřím , že se ochočí alespoň tak,a by neutekly od domu do lesů, ale zůstaly nadosah domu a potravy.