Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


MUFINKA - MAGGIE

 

Umístěna 22. 10. 2010

 

DOPIS PÁTÝ 11. 8. 2011

Dobrý den,
předem se musíme strašně moc omluvit, že jsme o sobě nedali vědět dříve. :-( Paničce se protáhlo zkouškové období a pak jsme měli starosti s rekonstrukcí bytu, takže nebyla jediná chvilička sednout si k počítači a popsat, co se za ten půl rok všechno událo...
Maggie stále roste jako z vody. Už je z ní dospělá číča... První novinkou tedy je, že máme kastraci za sebou. Pro paničku to byl horor, protože naše míca se z narkózy těžko probírala a panička tedy měla obrovský strach o její život... Ale jsme fit, žádné problémy nakonec nenastaly a dokonce si myslím, že kastrace Maggie pomohla, protože stavy během jejího mrouskání byly strašné... Celé noci jsme nespali, televizi jsme neslyšeli... Volala si kocourka fakt hodně... Tak tedy to máme za sebou...
Pořídili jsme pro našeho miláčka kšíry a vodítko, aby s námi mohla jezdit na Lipno a tam se venčit... Zatím jsme tedy na kšírách chodili pouze po bytě a po baráku, protože letošní léto nám opravdu nepřeje, ale alespoň si zvykneme... Maggie se mnou jezdí na výlety navštěvovat rodiče, tam se skamarádila se všemi obyvateli domu včetně myší, takže lovecké pudy zřejmě nemá... Doma sice mouchy, můry a komáry nahání zdatně, ale myšky jí moc nezajímají...
Závěrem povíme, že se Maggie daří moc dobře, má skorem 3 kg, takže teďka začínáme hlídat váhu, aby nám moc nepřibírala a při nejhorším budeme musit držet dietku... Je to pořád stejný mazel a závislák a obrovský zlatíčko...

Přejeme krásný zbytek léta, Maggie a páníčci

DOPIS ČTVRTÝ 21. 1. 2011

Dobrý den,
je na čase zase poslat nové zprávy o Maggie... Daří se nám moc dobře, jsme naprosto zdraví a kypíme energií... Míca roste jako z vody...

Přes svátky jsme byli u rodičů, takže se seznámila s celou rodinou
včetně psů, se kterými byla razdva hotová... Měli z ní respekt a ve finále si docela i pohráli...
Jinak jsem měla teďka dovolenou přes zkouškové, a tak jsem trávila
úplně celý den s číčou doma... Jsem ráda, že chodím do práce a nevidím ty lumpačiny, co tu vyvádí, když tu nejsme... Je to pravá puberťačka - lumpice... Teď si oblíbila odpadkový koš, a kdy může, tak se v něm hrabe... jsem mírně bezradná a asi budu muset koupit nějaký lepší, do kterého se jen tak nedostane... A čím mě naprosto dostává je, že se nebojí vysavače... Ani trochu... Jen co ho
vytáhnu, tak je z Maggie lovec a loví hadici, hubici a pořád se mi pod něj motá, až mám někdy strach, abych ji nevysála... :)

 

Škrábání už jsme zvládli, dokonce i během přípravy krmení sedí na podlaze a nevěší se mi na nohy... Ale ten křik... :) Je neskutečně uječená a povídá víceméně pořád... :) ale aspoň mám pocit, že se mnou nějak komunikuje... Předchozí míca mňoukala, jen když měla hlad, za to Maggie jen co rozloupne oči, tak na nás pokřikuje a tahá nás z postele a večer nám krásně vrní u telky... Je to naše láska kočičí a mockrát za ni děkujeme...

 

DOPIS TŘETÍ 17. 12. 2010

Dobrý den,
hned na úvod se musím omluvit, že jsem dlouho nepodala zprávy, jak se nám s Maggie daří, ale předvánoční shon a blížící se zkouškové období dělá své. Číču samozřejmě nezanedbáváme, ale k napsání mailu jsem nevyšetřila už žádný čas.
Maggie roste do krásy, váží necelých 1,5 kg a má se čile k světu. Už není místečka v bytě, kde by to neměla obhlídnuté. Včera jsem dokonce zjistila, že si přes dveře od koupelny najde i cestu na horní skříňky kuchyňské linky. Opět zajímavý večer, když jsem ji hledala po bytě a ona mě pozorovala z vrchu a dokud nemňoukla, tak bych na ni asi zřejmě přišla po hodně dlouhé době.

Jinak výchova se zdá, že nám jde, už zvládáme i to škrábání. Teď máme spíš problém pochopit to, že když stojím u linky, neznamená to, že připravuji večeři, ale pouze myji nádobí. Předpokládám, že kdyby stál někdo za dveřmi a poslouchal naši micku, jak naříká, musí si myslet, že ji týráme. Křičet umí opravdu zdatně, až mě to občas i zaskočí.

Na závěr musím sdělit, že Maggie mírně zrzne... Nemá vyloženě zrzavou srtst, ale na břiše a tlapkách, když ji drbu, všimla jsem si takového nádechu mírného, takže jsme teď všichni zvědaví, jak se nám ještě vybarví.
Každopádně je to náš miláček a spousta lidem, co nás už navštívili či Maggie viděli na fotkách jsou z ní unešeni.
Jsme zdraví a moc zdravíme

Maggie

DOPIS DRUHÝ 21. 11. 2010

Dobrý den,
po měsíci soužití posíláme další zprávy...
V novém bydlení se Maggie líbí zřejmě čím dál více... Už není místa v bytě, kam by se číča nepodívala, kromě skříní v ložnici, na kterou nemá šanci vyskočit... Uvnitř už samozřejmě byla, dokonce jsem měla strach, že se nám zaběhla, když jsem ji tam v nestřežené chvíli zavřela a pak jsme ji hledali úplně všude... Chvíli trvalo, než mi došlo, že jsem uklízela vyžehlené prádlo a Maggie zřejmě uklízela se mnou...

Jinak předpokládám, že sousedi pod námi jsou si jistí nějakým přírůstkem v naší rodině, poněvadž ani já, ani přítel nedupeme tak, jako lumpice... :) Je to opravdový divočák a když se rozparádí, tak to stojí za to... Myslela jsem si, že nemá šanci se dostat pod postel, na skříně s kytkama, ale bohužel jsem se spletla...

Maggie odmítá travičku, kterou jsem jí vypěstovala a zdárně likviduje ostatní květenu bytu... Naštěstí nic jedovatého... Kdybych měla vypisovat veškeré čičiny lumpárny, zřejmě bych tím zahltila email... :) Je toho moc a moc, ale pořád více a více nám přirůstá k srdíčku... I když moje ruce a nohy vypadají jako by mě někdo intenzivně týral, vypadá to, že s určitou výchovou nebude problém... Tento víkend pochopila, že když se doma najíme u stolu a ona nám nepoleze do talíře, čeká jí po jídle odměna a také už ví, že když stojím u dřezu ne vždy to znamená, že se chystá dobrota, ale pouze myji nádobí... Je šikovná...

Maggie je zdravá číča, první očkování máme za sebou a za 14 dní nás čeká druhé kolo... Sice po příjezdu od veterináře se mnou vůbec nekomunikovala, zřejmě trest, a až když přijel přítel z práce, tak se opět rozparádila, ale jednou ročně se to přežít musí... :)
Přikládám pár fotek a zase se brzy ozveme...
Maggie a páníčci :)


 

DOPIS PRVNÍ 2. 11. 2010

Dobrý večer,
je na čase napsat nějaké zprávy o Mufince...

Přejmenovali jsme ji na Maggie, přítel na tom trval a jí to zřejmě vůbec nevadí... :) To je první zpráva... Další je, že jsme byli u veterináře s tím očkem a také jsme našli jakousi lysinku pod přední tlapkou, ale už je zase fit a úplně zdravá... A samozřejmě nám dává zabrat... :) Nic nenechá bez povšimnutí...

Chodím za ní na oběd domů a číča celý den spí... Dopoledne zadovádíme a odpoledne když se vracím z práce, tak zase leze z pelíšku, tak myslím, že tady moc nesmutní... A taky za ní chodí na návštěvy brácha...
Roste jako z vody, s granulema nemáme problém a v pondělí zřejmě pojedeme na očkování...


Nejúžasnější je po ránu, když mě taháním za naušnice tahá z postele, ale tak je to určitě lepší, než kdyby mě kousala do nosu... Samozřejmě jsme poškrábaní komplet všude... Já mám nohy jak trestanec... Maggie mě v rámci lovu chytá nejraději bych tak řekla...
Posílám pár fotek, bohužel na většině spí, jinak se nám ji ještě vyfotit pořádně nepodařilo, protože je to strašná dračice...

Maggie (Mufinka) a spokojení páníčci ( Iva H. s přítelem)