Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


EMILKA - třínohá kočička

Umístěna 9.11.2008

E-mail od Veroniky, která má naše nalezené kočičky v péči do té doby, než se jim najde nový domov :o)
Emilku jsem přivezla ke kamarádce a ta to měla vymyšlené tak, že zatím bude u její maminky v bytě (oni bydlí v jednom domku) a pomalu budou ty dvě kočiny seznamovat.
Emilka u maminky všechno prozkoumala a hned si získala maminčinu přízeň tím, jak se pěkně chovala a hlavně správně zahrála na city tou svou nožkou. Od chvíle, co jsem jí vypustila z náručí už si mě nevšímala a věnovala se těm svým novým paničkám. Maminka si jí vzala za chvilku na klín a Emilka se k ní hned přitiskla a začala příst. Potom zase přešla k Marušce a začala jí pusinkovat. No normálně profesionálka.
Když jsme se s Maruškou loučily, tak mi říkala, že od teď už bude babička bránit Emilku i proti Káje (to je jejich kočka). V sobotu mi Maruška psala: "Babi má Emilku, Emilka má babi". Prý Emilka spala v kuchyni na gauči a až ráno utíkala na záchůdek. Potom přinesla Maruška Káju k babičce do kuchyně. Kája prý hned začala ječet a drala se z náručí na Emilku. Ta prý seděla uprostřed kuchyně na koberci a klidně sledovala Káju, jak se vzteká. Všichni synové jsou prý z Emilky nadšeni a jeden přinesl babičce k narozeninám pelíšek pro Emilku.
Tak teď už zbývá, aby se srovnala s Emilkou Kája.
Jsem moc ráda, že to s Emilkou takhle vyšlo.

Úryvek z e-mailu ze dne 13.11.08:
Babi je do Emilky úplně zamilovaná, víc by mohla být jedině do mimina, ale o to by se musela dělit :-) Emilka je vzorná čičinka, doslova spadla s nebe - nebo že by to byl další mystický dědečkův dárek babičce? Jsou věci mezi nebem a zemí...

 

Další zprávu z nového domova nám Emilka zaslala 24.11.09

Milé kočky!
Dnes mám svátek a je to rok, co mě paní Veronika přivezla k nám domů. Pamatuji si jen to, že mě někdo hodil přes plot do psího útulku. Raději jsem zapomněla, jak jsem přišla o chodidlo levé zadní tlapky, a taky si nepamatuji na svá koťátka, stopy po jejich krmení už dávno nejsou vidět.

Když mě paní Veronika vypiplala ve své krásné koupelně, odvezla mě k ,,Babi''. Během pár minutek jsme se s babi nadosmrti spřátelily, ale s,,Mámou'' taky vycházíme dobře. Máma je panička čtyřbarevné kočky, která dostala jméno Karlíček už jako malinkaté kotě. To víte, bydlí tu o rok déle a má všechny tlapky, tak se na mě ze začátku trochu vytahovala. Ale k miskám mě vždycky pustila první. Už dávno si spolu hrajeme doma u Babi i u Mámy na střídačku a taky na zahradě za domem. Karlí sem nikoho cizího nepustí, ale v létě jsme bojovaly s několika cizími kocoury a dokonce jsme vyháněly kuny! Málem jsem přitom přišla o oko. Víčko mi srostlo dobře, ale oko bylo skřípnuté a plné krve. Naštěstí mi ho pan doktor nechal, teď už je mám zase jasné, takže konečně zase svítím oběma ,,reflektory''. A chytila jsem i tak myš a o jednoho ptáčka víc než Karlík! Teda dva. Máma nás ale chválila jen za myši. Však jí je vždycky položíme pěkně doprostřed obýváku! Máma na internetu našla velikou zajímavost! Prý úplně odpovídám popisu bombajské kočky. A těch je prý v celé Evropě jen 200!  Teda těch chovných čistokrevných.

Milé kočky, hlavní pro mě není rodokmen, ale moje Babi, Máma a její tři kluci, co se domů jezdí se mnou mazlit a taky Karel. Jo, Karlíček není vzácná, ale zato umí mluvit, telefonovat a taky zpívat. Tajně se to od ní učím. Teď jsem to Mámě celé sama nadiktovala! A ten její notebook tak kráááásně hřeje, oči se mi klíííííížíííííííí.